Když žena nemá partnera

V tomto článku se zaměříme na ty ženy, které jsou kratší nebo delší dobu bez partnera a které by rády tento stav změnily. Vysvětluji, jak to je vlastně s příčinami samty, jelikož většina z nezadaných žen po tom „svém muži“ touží, jenom se jim nedaří tento sen naplnit.

Domněnky a falešné příčiny

Období bez partnera může být spočátku osvobozující a příjemné, ale trvá-li déle, stává se noční můrou nebo návykem. Ženy hledají příčiny toho, že nemají partnera a hodně o tom přemýšlí. Vytváří si různé domněnky např: „Jsem asi ošklivá, že mě žádný vhodný muž nechce?“ nebo: „Jsem tlustá, a tak o mě nik nazavadí.“ Žena se trápí výčitkami, zlobí se na sebe, že je nějaká špatná, když si jí nevšimne „normální“ muž, snaží se „na sobě pracovat“ a cítí beznaděj, když je dlouho sama.

Jiné ženy vidí příčinu samoty v mužích a říkají: „Není normální muž, který by byl bez ženy, všichni ti správní jsou už zadaní,“ nebo: „muži chtějí ženu jen do postele nebo na jednu noc.“ Mohou mít sklon se nad muže povyšovat a jejich roli nebo schopnosti znevažovat. Říkávají o sobě, že jsou silné – stejně, jako máma nebo babička a že nechtějí slabé muže, jako byl táta nebo děda. Převzaly postoj, že muži jsou slaboši a tak vedle sebe musí mít silnou ženu, která se o všechno postará. Pravda je ale jinde.

Pak jsou ženy, které mají zkušenosti se špatnými vztahy. Muže milovaly, ale jejich péče a pozornost se jim nevracela, a namísto toho prožívaly utrpení, zradu nebo jiné emoční zranění. Měly-li takovéto vztahy opakovaně, tak se podvědomě nového vztahu bojí. Mezi tyto ženy patří i 35 – letá Klára. Je milá, veselá, inteligentní, působí atraktivně a chce duchovně vypělého muže, žádného hlupáka. Kromě pár krátkých románků je sama už 8 let. Prožila předtím zraňující rozchody a nechápe, proč se s ní muži vždy rozejdou. Jednou obviňuje sebe, že se chová vždy jinak, naž muži chtějí a podruhé vidí chybu na nich, že to byli soběstřední Narcisté.

Paní Helena je sympatická, šarmantní důchodkyně. Po rozvodu před 10 lety už dalšího partnera neměla. Připadá si neatraktviní a stará. Je sice smutná a osamocená, ale bude vám říkat, že je jí takto dobře, že si zvykla být sama. Samotu omlouvá slovy, že kdyby potkala nějakého muže, který by s ní chtěl být, tak by se mu musela přizpůsobovat a že to už nechce.

Skutečné důvody samoty jsou jinde

Proč je žena bez partnera nesouvisí ani s jejím vzhledem, ani s její postavou, ani s věkem. Příčina není ani ve vzdělání nebo v úrovni intelektu. Jedna moje známá – Jana – odůvodňovala samotu tím, že je málo zábavná a proto jí žádný muž nechce. Byl přesvědčená, že muži chtějí jen zábavné ženy. Kořeny stavu bez partnera jsou mnohem hlubší. Sahají do dětství ženy, souvisí s chováním jejich rodičů, s otcem i jinými předky. Příčiny hledáme v rodinném systému, v emočních traumatech, v převzetých názorech – jak k mužům, tak i k sobě samé. Ženy si vhodného muže od sebe odhání nevědomě. Velkou roli pak hraje neuvědomělý strach ženy, její nejisotota nebo frustrace. Strach se může týkat mužů, intimního života nebo i vztahu samotného. Bývá skrytý podobně, jako i další faktory. Až když v konstelaci nebo při konzultaci otevřeme téma samoty, prozkoumáme názory, rodinné prostředí, vztahy předků, nahlédneme do strachů, pak žena vidí a poznává skutečné příčinoy, které byly klíčem k bráně pomyslného hradu, do kterého se před mužem, uzavřela.